Rubrika: Projekt

Po dlouhém snažení se nám konečně podařilo zajistit pro naše žáky dopisování s německými rodilými mluvčími. Povedlo se to s německou školou Evangelische Gesamtschule Philipp Melanchthon z města Lutherstadt Wittenberg, se kterou už nějakou dobu spolupracujeme, ale prozatím do bylo na poli anglického jazyka nebo Job shadowingu učitelů.

Letos paní učitelka Birgit Rieseler, která učí pátou třídu, souhlasila, že si s její třídou můžou naši žáci 7.A dopisovat. Německé děti si tak budou procvičovat formu dopisu a naše děti kromě toho němčinu. Paní učitelka má 23 žáků, takže si se třídou píší obě skupinky němčiny (Břoušková, Hrstková).

O prázdninách jsem absolvovala čtrnáctidenní jazykový pobyt na krásném ostrově Malta, který se pro mě stal nezapomenutelným zážitkem. Tento pobyt nebyl jen o zdokonalování angličtiny, ale také o objevování bohaté historie a současnosti tohoto fascinujícího ostrova.

Každý den začínal intenzivními jazykovými kurzy, které vedli zkušení lektoři. Studenti, převážně z řad učitelů z různých evropských zemí, se zaměřovali na zlepšení svých komunikačních dovedností, rozšiřování slovní zásoby a porozumění gramatice. Díky interaktivním metodám výuky a malým skupinám jsme měli možnost aktivně se zapojit a rychle se zlepšovat.

Už jste někdy slyšeli legendu o tom, že na konci duhy se ukrývá poklad v podobě hrnce zlaťáků, které hlídá irský skřítek leprikon? Že tomu nevěříte? Osobně jsem měla příležitost přesvědčit se o tom, že je tomu tak. Díky projektu Erasmus + akreditace mi bylo v srpnu 2024 umožněno navštívit věčně zelenou zemi, Irsko, kde jsem chodila dva týdny do školy Centre of English Studies v Dublinu. Za tuto dobu jsem našla mnoho z toho bohatství, které se na konci duhy nachází.

Prvním zlaťákem z hrnce pokladu jsou sami Irové a jejich přívětivá povaha. Všude se setkáte s laskavostí a snahou pomoci, a to mnohdy ještě dříve, než si o ni řeknete. Důkazem toho je i to, že mobil ztracený v baru se mi navrátil dříve, než jsem zjistila, že ho nemám. Asi při mně stálo štěstí irského trojlístku. Jim, náhodný kolemjdoucí starší pán, který se sám od sebe pasoval na mého průvodce po přístavu Dun Laoghaire a vesnici Dalkey, mi vysvětlil, že jedním ze znaků Irska je „the welcome“ – tedy přijetí, přivítání. Tak mě Jim přivítal ve svém rodném městě a načerpala jsem od něj více historických a kulturních zajímavostí, než by mi dala jakákoli výuka. Mimo jiné třeba i to, do které hospody v Dalkey chodí Bono z U2 na pivo!

Proč nespojit příjemné s užitečným a neabsolvovat metodický kurz v kolébce renesance a hlavním městě umění Evropy – Florencii? Díky zapojení naší školy do projektu Erasmus+ jsem tuto možnost měla.
Vybrala jsem si kurz We Are All Special o inkluzivních strategiích ve třídě i mimo ni pod záštitou Europass Teacher Academy.
Mými spolužáky se na týden stali dva Portugalci, jeden Španěl a šest Francouzek z ostrova Reunion, nejvzdálenějšího regionu EU. Výuka probíhala od pondělí do pátku v samotném srdci historického jádra Florencie, odkud byl jen kousek k dominantám města, které jsem navštěvovala ve volném čase. Probírali jsme psychologii dítěte, co ovlivňuje úspěšnou inkluzi, zkoušeli si různé metody, jak zapojovat děti se speciálnímí vzdělávacími potřebami do výuky a živě diskutovali.